Kanadská borůvka

[Hofis]

Já tedy s borůvkama na severu ve VDF vůbec žádné problémy nemám, žádné octomilky, nic. Vše komplet zdravé...

[Radek]

Má někdo zkušenost jak vyrobit džem z borůvek, aby nebyl moc tekutý? Teď jsem dělal džem z Denise Blue. Byly pod bílou netkanou a asi už přezrály. Cukernatost měly po rozemletí 14% (běžně je to tak 10 až 11%). Na 2kg borůvek jsem použil Gelfix Super 3:1 a 40g cukru. Cukernatost vzrostla na 18%.
Díky za tip.

[moonvil]

Proste je potreba pridat vetsi mnozstvi zelirovaciho pripravku (Gelfix apod.). Nektere se kombinuji s kys. citronovou pro lepsi tuhnuti.
Kazdopadne kanadky je lepsi s necim zkombinovat. Samotny boruvkovy dzem neni moc vyrazny, pomuze tomu pridani nejakeho dalsiho ovoce. Osvedcila se napr. aronie, ale da se experimentovat s ledascim.
Na 2kg dzemu jsi dal jen 40g cukru? To mi prijde nejak malo.

[Radek]

Pokud se borůvky zakryjí, aby ptáci nedojedli ty zralé, pak podle mé zkušenosti stačí na 1kg borůvek jen 20 až 45g cukru. Snacha původně chtěla džem úplně bez cukru. Proto jsem množství cukru omezil na minimum, aby se to dalo jíst. Obával jsem se, že se to bude kazit. Kupodivu ještě před měsícem jsem vezl do Prahy vnučkám asi 20 loňských skleniček. Ty poslední jsem už ani nesteriloval a vydržely. Jednoho potěší, když tříletá vnučka řekla rodičům, že chce marmeládu, ale tu od dědečka.
Kyselinu citronovou zkusím nahradit přidáním části kyselejších borůvek, nebo přímo přidat dle chuti šťávu z citronu.

[MatyPV]

...přátelé, kamarádi... Je blbost do jílu vykopat jámy a zasadit do nich kanadsky borůvky ve směsi pilin a kůry? Samozřejmě jehličnatých stromů. Nebo vyžadují zeminu (rašelinu) tak jako tak?

[moonvil]

Doporučuji pročíst předchozí příspěvky. Vše už tu bylo mnohokrát diskutováno. Ve stručnosti: lze využít piliny i kůru, ale rašelina by měla tvořit základ substrátu, jinak se těžko dosáhne patřičného pH.

[mates]

Osobní zkušenost s vysokým poměrem kůry - substrát mi do kůry chytil něco jako vodu odpudivou plíseň, takže ať jsem to zalíval jak chtěl, tak to zůstávalo suché, v podstatě to plavalo ve vodě, jednu růžovku jsem odrovnal a další keře živořily. Musel jsem to opatrně vyhrabat a doplnit směsí rašeliny, substrátu na borůvky s vermikompostem a písku. Vypadá to, že se vzpamatovaly, příští rok vyženou pořádné nové výhony a přespříští rok budou už normálně plodit.

Jinak letos asi kvůli přeplození mi nedozrála Reka, dokonce oba Chandlery (na nich aspoň pár bobulí, ale velikost plodů méně než poloviční co mívají), jinak tedy na většině keřů ostatních odrůd bobule podprůměrných velikostí, největší bobule byly na keři Calypso (subjektivně cca jako ty normální na Chandlerech). A teď si prodlužuju sezónu azorskejma...

[MatyPV]

Díky kluci

[veverka]

nasla jsem , že smrkova hrabanka je pro veskere rostliny nevhodná, protože je v ní neco co zabranuje růstu. Mám v ní kanadské boruvky, tak jsem začla pitvat , treba bluecrop nad zemí výhony tricet cm, a korenový systém velikosti fotbaloveho míče (koupene v malych kvetnickach. Earliblue výhony nad zemí 70 cm plus mladé silné asi do dvaceti cm, korenovy system - lehce se vytahla ze substratu, je zachovaný tvar korenu maleho kvetnicku, a pouze jednim smerem asi deset cm koren s postrannimi slabsimi. Tak nevim. Do dalsich nepolezu, starsi krasne plodí i tak.

[Josef]

MatyPV: V žádném případě bych pod borůvky ze zkušenosti kromě rašeliny smíchané s kvalitní zeminou v určitém poměru a zásobním hnojivem do jámy pod borůvky nedával. Žádnou hrabanku z čehokoliv, žádné piliny, ani drcenou kůru nebo drcené větve stromů. To je většinou zadělání si na velký problém do budoucna. Doporučuji jen rašelina s kvalitním substrátem, zásobní hnojivo, pravidelná přihnojování a pravidelná zálivka, jako podrost jahodník pro ochranu kořenů proti slunci. Odrůdu Chandler ap. a pod nimi jahodník, ideální je lesní jahodník, má velice mělký kořenový systém, ničemu neuškodí a bere málo živin z půdy, sklízíme ještě doposud a nějaký čas ještě budeme. Drcené větve, kůra, všechno zelené ze zahrady...patří do kompostu. Hrabanka z lesa, je jedno z jakých stromů, nepatří ani zde. Tak ať se daří.

[Hofis]

Používám borovou hrabanku na borůvky jako hnojivo již léta, a doteď jsem nic lepšího neobjevil. Toť moje zkušenost. Né nadarmo se borůvka jmenuje borůvka, roste pod borovicemi.

[kasta]

Já zasypávám borůvky i další rostliny, co chtějí kyselé pH (actinidie, kamelie, čajovník) pravidelně smrkovým jehličím z takové velké hromady naplavené vodou stékající ze svahu. Roste v tom všechno úplně normálně, bohužel i plevel, žádná inhibice se nekoná. Smrkový jehličí je hodně kyselý a rychle se rozkládá na hrabanku. A nemá to ty negativní ekologický dopady jako těžba rašeliny, té se snažím vyhýbat (i když občas jí taky musím přidat, ale aspoň co nejmíň).

[FranTom]

Dělám to podobně. Ty smrky mám na vlastní zahradě a musím je pravidelně řezat aby moc nestínily sousedům.
Vše co ořežu pak nadrtím a šup s tím pod borůvky, nestěžují si a úroda je každý rok.

[moonvil]

Nevidim duvod, proc by nesla pouzit jakakoli organika jehlicnateho puvodu. Borovicovy mulc pridavam navrch raselinovych kontejneru uz dlouhe roky, zabranuje to presychani raseliny a vylepsuje to celkovou strukturu. Hlavni vyhoda ciste raseliny je v tom, ze ma optimalni pH, ale pokud se podari udrzet nizko v ruznych smeskach, tak je vse ok.

[Petr z H.]

Josef to psal už u kiwi, že rozhodně nedoporučuje hrabanku. Takže i u borůvky by mě zajímal důvod, proč to říká, když borůvky v lese rostou výhradně v jehličnaté hrabance, i pěstitelé borůvek ji doporučují.
Používám jak jehličnatou hrabanku, tak borovou kůru jako mulč nahoru.