Návod na pěstování kiwi

[Jakomag]

Ona ta Aktinidie je vůbec ve změněném klimatu náročná. Vadí jí sucho, silné slunce, minerály ve vodě, je nutné mulčovat. Jsem zvědavý, jestli se mi podaří aspoň některé z vysazených dovést do plodnosti a udržet při životě. Zatím mi z 8 vysazených na jaře odešla pouze jedna, on se v zalité půdě pod mulčem hrabe furt krtek, tak to možná způsobil podrytím.
Jak to nedostalo zálivku víc jak tři dny, tak vadly listy. V největších hicech ke 40 C bylo hodně listů spálených, a to nejsou rostliny u zdi nebo budovy. Zalívat jsem se snažil směsí dešťovky a studniční vody, ale dešťovky jsem měl málo, tak občas dostaly i vodu studniční. Na povrchu studniční vody se dělá bílý plovoucí povlak, možná mangan.

[Josef]

Jakomag: Ano, přesně jak píšeš. Mangan, železo, koliformní bakterie, u nás i plyn radon, to je vždy problém. Povlaky na vodě, železem zabarvená voda do hněda, zelené sraženiny na hadině aj... Jak začne takovouto zálivkou arguta naznačovat slabé přírůstky, usychání koce plodných větví, vadnutí listů bez nějakého vlivu slunce, je většinou vždy problém s vodou, což většinou potvrdí i rozbor studniční vody. Asi před měsícem jsem ho nechal dělat asi za 1.700,-Kč a je třeba to opravdu občas udělat, tak jako dát si tu práci a aspoň 1x za 3 roky vyčistit a zdezinfikovat studnu. U argut podle mých vlastních zkušeností je na špatnou vodu asi nejcitlivější odrůda arguty Bingo a některé odrůdy rododendronů. To je mezi argutami takový indikátor, jestli je se zálivkovou vodou vše v pořádku. Také se snažíme nejvíce, pokud to jde, využívat dešťovou vodu, což byl letos a je doposud u nás na Vysočině velký problém, což je opravdu paradox. Vysočina a málo dešťové vody. My můžeme letos jenom v naší oblasti závidět západním Čechám, kde i rostou houby. U nás letos tak akorát místo hub můžeš v lese potkat na ostro svlečené turisty, což je asi zase nějaká nová zábava lidí co se nudí a neví, co už pro svoji zábavu vymyslet. Nic ve zlém. Proto je opravdu dobré se o vlastní vodu ze studny nebo vrtu opravdu trochu více starat. A hlavně v tuto dobu, kdy je v některých oblastech takové sucho. Tak ať se daří.

[Jakomag]

Rozbor vody by to chtělo. Ale strýčkovi Skrblíkovi se nechce platit za rozbor, možná, kdyby to stálo do 1000 Kč. Stejně tak bych potřeboval i rozbor půdy v zahradě.
O houbách si tady můžu nechat akorát zdát, tady rostou houby ve větším rozsahu jen když jsou povodně. Navíc málo lesů na příliš mnoho houbařů.
Ale do teď jsem to bral tak, že máme meruňky a Vinohrady a vůbec teplo a sucho, tak nemůžeme mít všechno. Ale meruňky už moc nemáme a vinohrady, kdo ví.

[Josef]

Na Vysočině přišel již čas hnojení keřů kiwi a nejen jich podzimními hnojivy pro podporu úspěšného přezimování a hlavně dobrého vyzrání plodných výhonů do nové sezóny. Ve vyšších polohách se to určitě vyplatí. Do konce září také u nás doma platí provádět na keřích a stromech poslední drobný střih, odložit nůžky a do doby květu absolutně nemakat, v případě sucha stále pravidelně zalévat. Do zimy musí jít stromy a keře v maximální síle a vyzrálosti nových letorostů. U nás zásadně po zkušenostech platí, že čím více staršího a vyzrálého dřeva jde do zimy na keřích a stromech, tím lépe přečkávají jarní období s mrazíky a střih u všeho provádět až v květu, absolutně ne po opadu listů nebo v průběhu měsíce února, jak se často v časopisech doporučuje. Průklesty nevhodných větví, vylamování vlků ap...,se zde dělá do konce měsíce srpna. Střihat dříve, to si mohou dovolit pěstitelé pouze v nižších polohách, ale na Vysočině bych to opravdu nedoporučoval. Nejlépe zde provádět hlavní střih po odkvětu kdy je zřetelně vidět, které větve lze a které zásadně nestřihat a nezakracovat. Sice různých názorů na tohle téma je spousty všude, ale vždy se musí člověk řídit podmínkami daných lokalit ve kterých zahradničí. Není to všude stejné, je potřebné se dané lokalitě i n. výšce a daným místním podmínkám tomu přizpůsobit. Tak ať se Všem jen daří.