No, nadhodilo se tu velice zajímavé téma, takže mi nezbývá než k tomu něco napsat. I když to asi bude trochu mimo toto vlákno a obecnějšího rázu, tak mi snad pro tentokrát administrátoři prominou. Ona interakce mezi rostlinami je zcela nové a velmi zajímavé téma na samostatné vlákno, ale asi už na jiném fóru.
Podle posledních zjištění to vypadá, že stromy mezi sebou komunikují prostřednictvím podhoubí, které tvoří mezi stromy jakousi neuronovou síť, která je schopná přenášet vzruchy mezi jednotlivými jedinci. A nejen to, dokonce se zdá, že jsou stromy schopny mezi sebou komunikovat i přímo kořeny. Dělají se na to nyní zcela nové výzkumy a přišlo se na to vlastně tak, že si vědci lámali hlavu na takzvanými stromy albíny, tedy stromy se vzácnou genetickou vadou, při které nejsou schopny vyrábět chlorofyl. Listy jsou bílé a strom by měl normálně zemřít, protože nemůže provádět fotosyntézu, a tedy si vyrábět uhlík jako základní stavební látku pro svůj vývoj. Nejdřív se myslelo, že si tito albíni vytvořili nějaký jiný mechanismus pro příjem uhlíku z půdy, jaké ale bylo překvapení, když všichni tito albíni, kteří byli za účelem výzkumu šetrně vyzdviženi a umístěni mimo společenství, záhy velmi rychle uhynuli. To přivedlo vědce na myšlenku, že tito albíni jsou asi nějakým dosud neznámým způsobem přímo vyživováni okolními kamarády, kteří mají všeho dostatek. No, a pokud to takhle funguje u albína, tak proč by se takto vlastně neměly ty stromy podporovat i samy mezi sebou v rámci nějakého společenství, jako je třeba les? Úplně čerstvé výzkumy z Německa ukazují, že pokud jsou dvě rostliny umístěny spolu v květináči, a jedna z nich utrpí stresovou reakci, je zaznamenána určitá reakce na tuto situaci i u vedlejší rostliny. Pokud ale k sobě dají dvě rostliny, ale každou v samostatném květináči, na stres vedlejšího kolegy nijak nereagují.
Tohle je celkem zásadní pecka v našem dosavadním vnímání rostlin jako takových. Je zřejmé, že jsou mezi sebou schopny určitého stupně interakce, jenom ještě nevíme, jak je rozsáhlý. Ale nabízí se tu i několik zajímavých myšlenek třeba pro pěstitele dvoudomých rostlin. Dejme tomu, že upadne přezrálý a už shnilý plod kiwi na zem a rozstříkne kolem semena. Semena vyklíčí. Teď přichází zajímavá otázka. Kolik z těch semen bude samců a kolik samic? Je to dopředu geneticky dáno v tom semenu, že to bude samec nebo samice? Nebo mezi sebou začnou později semenáčky na tom stejném místě komunikovat, a nakonec vytvoří společenstvo s pouze jedním nebo dvěma samci a zbytkem samic, aby společně zajistily co nejlepší podmínky pro šíření druhu? To jsou dotazy, na které možná dostaneme v příštích několika letech jasné a konkrétní odpovědi...