Tak pár slov k rajčatům letos. Minulý rok nebyl co se rajčat týče moc dobrý. V Praze mi drtivá většina uhnila i s kořenem během 3 dnů monzunových dešťů v červnu, kdy spadlo během těch 3 dnů pěkných 140 mm a na severu zase znamenala konečnou poslední dešťová dekáda v srpnu s vytrvalými dešti mlhami a mrholením, což rajčatům příliš nesvědčí.
No, letošní rok nedopadl v Praze o moc lépe. Nejprve studené suché jaro, kdy to moc nerostlo, pak vedra vysoko přes třicet, kdy to zase nerostlo, pak dešťová vsuvka, zase vedra a sucho, zase dešťová vsuvka a teď je konečně počasí, kdy by to mohlo růst, jenže už moc není co. Výsledek jsou keříčky tak o výšce maximálně do 1 metru, které sice stále ještě odolávají, ale vypadají tak krásně zuboženě, že se na to ani nedá dívat...
No posuďte sami:
Foto: Praha-Motol, 10.09.23
Zas na druhou stranu, když jsem kouknul k sousedům, tak jsem si říkal, že jsem na tom ještě celkem dobře...
Soused vpravo, foceno se zoomem a ještě skrz šeříky, takže kvalita nic moc, ale ta zkáza je zřejmá:
Sousedka vlevo podobně:
Tak si říkám, že ta více jak desetiletá selekce z těch nejodolnějších rostlin je asi přeci jen znát. Sice žádné krasavice, ale alespoň pořád sklízím zdravá rajčata a snad ještě chvíli budu. Plíseň se sice sem tam na nějakém tom spodním listu objevila, ale nešíří se a rajčata jsou chuťově dobrá.
Úplně jiná situace je ve VDF. Toto jsou rostliny ze stejného výsevu, jako ta pražská...
Ale tím, jak jsou u zdi, tak jsou trochu chráněná před deštěm, a hlavně na severu nebyla taková šílená vedra, jako v Praze, a ta zeď to i trochu ochlazuje. A navíc to převážně jižní proudění letos přineslo až nečekaně slunečné a relativně suché léto k nám na sever. Né, že by tam nepršelo, ale většinou to spadne rychle a hned se zase vyjasní. Žádné vyloženě vytrvalé deště letos nebo sychravé dny s mrholením, jak bylo u nás dost často zvykem. Takže kupodivu chytla ve velkém plíseň akorát divoká rajčata v popředí, o kterých se tak rádo tvrdívá, že jsou vůči plísni bramborové imunní.
A dokonce i jedna velká radost ve VDF letos. Konečně se mi podařilo pěkně stabilizovat nové rajče z cíleného křížení Malého soudku a Jaune Flamme (to nejvyšší rajče vpravo u zdi). Zdá se, že se podařilo skloubit vysokou odolnost, vitalitu, konsistenci a chuť z odrůdy Malý soudek s velikostí odrůdy Jaune Flamme. Výsledkem je velmi vitální rostlina se vzhledem a stylem růstu Malého soudku, avšak se středně velkými sladkými kulatými červenými rajčaty s vysokou odolností proti plísni bramborové. Přesně toho jsem chtěl na začátku toho křížení dosáhnout. Takže na počest toto rajče nazývám Varnsdorfské červené.