Záchrana se sice zdánlivě dařila, ale nakonec to dopadlo špatně, je pryč.
Tak já s těmi oleandry tak trochu pech, začalo to tím, že jsem v roce 2010 přivezl hodně barevných řízků od Gardského jezera a velice zdárně mi to pouštělo kořínky. jenže se stal omyl. Nechal jsem vše na parapetu na okně a pak přes závěs jsem na to neviděl a zapomněl přidat vodu nebo to včas přesadit. Pak začala topná sezona a těsně vedle jdou trubky stoupačky, teplo udělalo své a když jsem na to před vánoci tehdy konečně přišel tak už bylo pozdě, Všechno vyschlo a už to bylo ztracené.
V roce 2012 jsem vyměnil plechovku Kozla za pár odstřižených řízků bílého oleandru v rakouském Falkensteinu, ten se mi podařilo rozpěstovat, ale část jsem dal dál a nakonec i věnoval do stanice přírodovědců na Smíchově. Takže nemám. V roce 16 jsem si přivezl karmínový oleandr od Balatonu, také se rozjel i mi tou barvou i kvetl, Momentálně doufám, že se mi jej podaří přezimovat, když se podařilo ho po loňském namrznutí podařilo vzkřísit. Zalím tedy nejodolnější byl kus větve získaný před 3 lety v Lednici, je růžový a roste bez obav, ovšem ta barva, to zase není nic pro mne...
No a proč to píšu. Letos jsem se pojistil jedním řízkem z Chorvatska, z Rabu z kláštera sv.Eufemie. Úžasné historické místo a barva se mi líbila, tak jestli to dá tak budu rád,