KIWIFORUM.cz

Mám totiž docela velkého samce, samice vedle odešla už před lety, čehož nelituji, protože měla malinké kyselé plody, které nešly utrhnout a měla hodně trnů. Dal jsem místo ní Bataniku.
Ale ten samec vedle roste tak pěkně, že jsem si říkal, že z něj udělám multistrom. Samčí nechám jen jednu větev a naroubuji tam kromě botaniky ještě Ananasná a Červená Pochodeň, které mám 2. sezónu na ulici. Ale ještě neplodily a trnů mají teda celkem dost. Co byste mi tak doporučili shánět? Aby to mělo pokud možno málo trnů, velké bobule a co nejchutnější:-)

Tak zkus něco z těch ruských sladkoplodých. Inju, Kapriz, Žemčužinu, něco z toho. Pokud se ti to podaří naroubovat, tak by možná na vitální podnoži tolik nezlobily jako na vlastních kořenech.

Marie J. píše: ... Resp. to vždy ztroskotalo na tom, že uhynula samčí rostlina. Těch samčích se vystřídalo více, nikdy nestihly ani pořádně vyrůst...

Tím jakoby potvrzuješ s těmi odešlými samci tytéž a opravdu dlouhodobé mé zkušenosti, už desítky roků. Co jsem zmínil nahoře. Takže teď žádné rakytníky raději nemáme: jedině, že by se vyskytla nějaká odrůda samice opravdu beztrnná. A sladká. Tak to možná zase risknu. S tou beztrnitostí to je ale asi z podstaty (téměř) nemožné.

U těch samců prodejci v letech i hluboce minulých neuváděli co to je za odrůdu, stačívala jen cedulička rakytník opylovač a podobně. Pokusy vyzkoušet samce z různých zdrojů vycházely (vycházejí?) proto na slepo. Výsledek tentýž.

U mne se, jednou za delší čas, vymrznutí samic projevovalo na silnějších větvičkách až větvích tím, že praskala kůra. Možná kdybych to odspodu od začátku bílil (kmínek) tak třeba by to tak nedopadlo? Ale koho by to napadlo bílit i ten rakytník, že?
U těch samců to ale bylo spíše postupné(!) prosychání, od slabých větviček a to jejich ořezávání nakonec nepomohlo, tak do 2 až 3 let konečná. Proto si myslím, že tady je na vině nějaká houbová choroba, jsem laik ale připomíná mně to (zdůrazňuji jen připomíná) hned vedle co mám višně a musím stříkat na jaře proti monilióze. Tak zkusit stříkat i ten rakytník samce a při kvetení? No, připočtu k tomu ty otravný trny, problematickou sklizeň ... tak to raději (zatím!) nechci.
*** Přitom dobře vím, že z listí rakytníku je velice dobrý a také zdravý čaj! No a zdravá je i kůra, ta s těmi listy je použitelná do výroby různých (spolu s dalšími příměsmi třeba se sušenou aronií atd.) ozdravujících lihových kapiček. Tak jsme alespoň tehdy využívali samice a už bez na zahradě samců a tedy bez plodů, tj. než ty samice zašly také.

speedy píše:Tak zkusit stříkat i ten rakytník samce a při kvetení? No, připočtu k tomu ty otravný trny, problematickou sklizeň ... tak to raději (zatím!) nechci.

Vzhledem k typu samčích květů mi připadá postřik fungicidy v době kvetení zcela zbytečný. Ty houbové choroby v populaci rakytníků řádí solidně, není to monilióza, ale hlavně Verticillium, Fusarium, Hymenopleella, Cytospora a další.
Obávám se, že žádné univerzální řešení to nemá, jako u všeho jsou nejvíce postižené rostliny, které jsou z nějakého důvodu ve stresu - sucho/mokro v nesprávnou dobu, nevhodné stanoviště, problém se symbiotickou bakterií Frankia, atd.
Houby mohou do rostliny proniknout i přes kořeny a šířit se uvnitř pletiv několik sezón než se objeví první viditelné příznaky (usychání výhonů, nekrózy, atd.). Pak už se s tím nedá nic dělat, nepomůže ani hluboký řez, jedině vykopat a spálit.
Při stříhání napadených větví si to ještě člověk hezky nůžkama roznese na zdravé rostliny. Podle toho, jak to roky pozoruju, tak mi připadá, že v některých lokalitách je tlak patogenů tak silný, že tam rakytník prostě dlouhodobě nemá šanci přežívat. Do toho ještě Rhagoletis batava (seabuckthorn fly), která už se vyskytuje skoro na celém území ČR.
Uznávám, že pěstování tohoto druhu je celkem boj, ale na druhou stranu - které ovoce je v dnešní době zcela bezproblémové? Já už snad nic takového ani neznám.

U me je jednoznacne nejvetsi problem sucho v lete. Vsechny moje rakytniky - krome jednoho - zijou, ale ty mene odolny odrudy prakticky nerostou, prosychaji a shazujou plody. Plody mam zatim ve vetsim mnozstvi jen z leikory a botaniky a nejvetsi uzitek je z velkeho samce, caj z listu popijim celou zimu.

Velky samec mi letos udelal radost, protoze vytlacil asi 5 korenovych vymladku (vsechny na jednom koreni, ktery se natahl az do zahonu plneho kompostu ) takze jsem je rozesadil ruzne po zahrade.

A hlavne jsem prestal verit tem recem o rakytniku, hlosinach ap, ze jsou odolne suchu, rostou na chudych pudach blablabla. Vsechny moje kere na zahrade dostaly ted na podzim minimalne pul kyble az kybl kompostu a na jare vsechno poctive zamulcuju a uvidime.

kasta píše:A hlavne jsem prestal verit tem recem o rakytniku, hlosinach ap, ze jsou odolne suchu, rostou na chudych pudach blablabla.

Ono to platí, ale nelze to plošně vztahovat na odrůdy - zejména na ty, které sem byly dovezeny z velmi odlišných klimatických podmínek.
Pro plnou plodnost a výbornou kvalitu plodů je potřeba dostatek vody a perfektní výživa. Rakytníky, které jsem viděl v Barnaulu rostly na několikametrové vrstvě naplavené černozemě na břehu Obu. Ty samé odrůdy mi zde dají tak čtvrtinovou úrodu (a to jen, když se vydaří sezóna) a mají poloviční bobule.

kasta píše:A hlavne jsem prestal verit tem recem o rakytniku, hlosinach ap, ze jsou odolne suchu, rostou na chudych pudach blablabla.

Já jsem poprvé viděl rakytník v roce 1989 v pohoří Ala-Tau v Kazachstánu. Rostly ve výšce okolo 1500 m.n.m. na suché, kamenité půdě a evidentně jim nic nechybělo. Byly obaleny plody, bohužel ještě nezralými.

jo, verim, ze ty rostliny ve svoji puvodni divoky forme budou hodne odolny (ono i u nas kolem dalnic), ale jak mi nazorne predvedl ten muj velky samec, kompost maji rady navic v tomhle zahone je kompost smichany s doma delanym biouhlem, takze super podminky pro pudni mikroorganismy, vcetne ty jejich symbioticky bakterie.

ale ja si taky porad vic uvedomuju, jak velky rozdil je mezi semenackem vyrostlym primo na miste a nove zasazenou rostlinou a trva leta nez se to srovna a ta zasazena rostlina dosahne podobny odolnosti. takze je budu par let vic rozmazlovat (nejen rakytniky)

jinak u me jeste dobra zprava, ze srnky je neoziraji (nekde se tu psalo, jak je milujou). u me z nejakyho duvodu davaji prednost slivonim. vloni mi oholily skoro vsechno listi na nove zasazeny svestce stanley a letos jsem musel zakryvat mirabelku pletivem az skoro do 2 metru jak byla olamana, ale rakytniku nebo hlosin si vubec nevsimaji (tuky tuk)

Srnky ne, ale srnci ano - neožírají, ale vytloukají. Sedřou kůru a je vymalováno. Taky jsme se na jaře radovali, že vyrostly nějaké odkopky, zapletivovali jsme, co se dalo, co se nedalo, je zničené - a to je to tak dva metry od cesty s jezdícími auty.

nene: tohle se mi stava pravidelne u malych borovicek, jak jsem sundal na jare pletivo, byl konec. pravda, ze mam ty rakytniky trochu chraneny u kmene pletivem a zapichuju kolem nich vetve, takze zatim dobry. jedinou skodu mi udelala srna kdysi davno na jeste ne dobre zakorenem rakytniku, ze si uzdibla a vytahla ho pritom castecne ze zeme a ker to rozdychaval par let, nez se srovnal.

to me jeste privadi k te deklarovane odolnosti, chapu ze zahradnictvi musi na tech rostlinach hledat nejaky plus, aby je prodaly, pak uz se to jenom kopiruje z webu na web: z moji zkusenosti bych to asi poopravil, ze ty divocejsi formy rakytniku jsou po dukladnym zakoreneni velmi odolny a suchovzdorny, ale zakoreneni jim trva mnoho let, nemel by se poskodit korenovy bal pri sazeni, ani uz pak presazovat, aby se te odolnosti dosahlo.

opravdu odolny a suchovzdorny rostliny jsou u me napr myrobalan, hlohyne sarlatova a co se tyka odolnosti pri castejsim presazovani, tak rakytnik strci do kapsy i obycejny rybiz nebo angrest

Po delsi dobe jsem prohlizel web cornusmas.eu a tohle mi prislo jako hodne zajimava novinka, nemate s tim nekdo zkusenost?

https://cornusmas.eu/catalogue/seabuckthorn

p.s. a taky ta informace, ze choulostivejsi rakytniky nemaji rady tezkou pudu.... hmmm jsem na jilu

Hmmm, my taky - a s rakytníky jsme to v podstatě vzdali.

kasta píše:Po delsi dobe jsem prohlizel web cornusmas.eu a tohle mi prislo jako hodne zajimava novinka, nemate s tim nekdo zkusenost?

https://cornusmas.eu/catalogue/seabuckthorn

p.s. a taky ta informace, ze choulostivejsi rakytniky nemaji rady tezkou pudu.... hmmm jsem na jilu

Mám tu k vyzkoušení nachystáno asi 5 odrůd z Adava, ale tahle mezi nimi není. Za pokus to jistě stojí, proč ne.

zatim jsem tuhle odrudu (Revolution) u nas nikde nevidel. otazka samozrejme jestli je opravdu o tolik lepsi nez ostatni, ale na tomhle webu mivaji docela vychytavky a z rakytniku prodavaji jen tenhle jeden.

ta tezka puda bude asi opravdu problem, ja z tech sladkych zkousel Rosinka, Elizaveta, Pantelejevska, Altajska, Sib. rumenenec a (ne)rostou mi vsechny stejne. Roste mi Leicora, Botanika, Baltik a samci.(Pollmix, K+). takze na ty sladky asi taky rezignuju, namnozim si jeste tu Botaniku + tu mam jeste na zkousku Capriz. A ty samce na listy, to me bavi.

Mě se letos na severu po 3 letech relativně rozjela Žemčužina. Tedy rozjela, poprvé po 3 letech vytvořila jeden pěkný výhon, který neprosychá a vytvořilo se na něm více listové plochy, než měl celý ten proutek doteď. No, uvidíme další rok... Ale stále bojuji s Altajskou, která rok od roku stále více a více skomírá. Nechám ji až do hořkého konce. Buď to definitivně zabalí nebo se třeba ještě chytne, jako ta Žemčužina. Jsou kousek od sebe na stejném místě.