KIWIFORUM.cz

Jo, ty sladkoplodé odrůdy jsou pro mě tedy zatím také celkem zklamání. Mám ve VDF už tři roky Altajskou a Žemčužinu, a pořád se tváří jako jó a ne... Každý rok posychají nějaké větve a rostliny prakticky nerostou, spíše tak nějak živoří. Teprve letos se mi zdá, že snad začíná převažovat zelená hmota nad uschlými větévkami. Tak snad se to konečně trochu víc rozjede. Ono u nás na severu většině rostlin trvá obecně trochu déle, než se chytnou. Ale odkopky tradičních no name rakytníků od tchýně jedou krásně, jak samec, tak i samice. Ale zase je to kyselé jako šťovík.

mam to podobne, tem sladkym tu zakoreneni trva vyrazne dyl, ale diky trochu vlhcim poslednim dvema rokum uz trochu zacinaji rust, driv mi pres leto zasychaly. nejlip roste leicora (celaskon) a ta botanika. a samozrejme samci, jeden uz ma ke ctyrem metrum, ale ja jsem rad, sklizim je na listy a vyrabim z nich "ivan caj"

mam trochu zmatek, kde mam jakou odrudu ale nektere ty "sladke" me moc nenadchly, jsou proste jen min kysele (myslim ze napr. elizaveta a pantelejevska), ale zaujala me chutove rosinka, chutnala uplne jako grapefruit (bylo tedy jen par bobulek). letos uz snad nejaka sklizen tech sladsich bude, pak budu muset pripadne dohledavat co je co...

P.S. jeste mam takovou domnenku (teorie je asi trochu silny slovo) z pozorovani hlosin a trochu i rakytniku, ze hlavne mensi rostliny nedavaji moc dobre presazovani, kdyz nemaji vetsi korenovy bal. Vysvetluju si to tak, ze potom asi trva delsi dobu, nez se znovu namnozi ta symbioticka bakterie na korenech a rostlina mezitim strada. Odeslo mi takhle driv nekolik hlosin i rakytniku, tak ted uz radeji predpestovavam ve vetsim kvetinaci a vysazuju s co nejmene poskozenym korenovym balem a roste to pak mnohem lip

Přes zimu mi odešla čerstvě zasazená moruše, objevila se na ní nějaká oranžová houba. Nechal jsem to plavat, a moruši jsem do teď nechal hnít v zemi. Ale teď to mám i na rakytníku, cca 3m vedle. Nevíte co to je? A lze to nějak vyřešit? Paralelně dotaz vkládám i do morušového vlákna..

Moruše:


A takhle to vypadá na rakytníku:

Asi jsem na to už přišel, pokračování ve vláknu Moruše, str. 78.

Dotaz. Snažil jsem se nejdříve dohledat tady ve fóru a i pomocí vyhledávače.
Rakytník jsme začali doma zkoušet hned jak se o něm začalo psát. Ten první byl ještě asi ten divoký, plody byly malinkaté kuličky. Potom se tu objevila nějaká ta první odrůda z NDR, ještě před rokem 1989. Obvykle byl u mne průšvih se samcem, pravidelně vymrzal (nebo ho navíc dorazila houbová choroba) a co potom, shánět dalšího a čekat než pokvete a před tím že nevymrzne.
Poslední vzepětí a s odstupem času byla odrůda Sluníčko, to jsem koupil ze zvědavosti: protože bylo inzerováno že má mít minimum trnů! Žel, ani mně to tak nepřipadlo. I když možná proti dřívějšku to bylo jen o něco lepší. Ale jen o něco. Ono totiž nejde o běžné trny jako třeba u šípku nebo u ostružiny, ale bodavé jsou ty špičaté konce větviček (i náběh na větvičku!) které ztvrdnou. Takže ono možná ani nejde zcela beztrnný rakytník vyšlechtit z podstaty?


Má někdo zkušenost s odrůdou, reklamy prodejců stranou, aby ten rakytník byl opravdu nepichlavý, tedy nebodavý?

Nějaký trn se na většině odrůd najde, u těch moderních opravdu třeba jen na konci výhonu což je podle mě zcela dostačující stupeň (ne)trnitosti. Při troše představivosti a v porovnání se starými extra trnitými rakytníky je lze označit za beztrnné.
Kdyby se na to člověk opravdu zaměřil a neřešil jiné atributy, tak nejspíš časem sežene i něco, kde je těch trnů opravdu minimum. Většinou se ale řeší jiné problémy (odolnost na houbovky, chuť, velikost bobulí, nově SBT fly) a trnitost jaksi není až tak zásadní.

Tie prvé rakytníky som mal tiež v tom čase a mali pôvod v NDR. Pár kríkov tu ešte z tých odrôd máme. Teraz riešim, čo s vtákmi pri tých obrovských kríkoch. Tohoto roku som do mrazáku už nič nedal. To bolo neskutočné, ako to vtáci dokážu zlikvidovať.

Tie tŕňe sa mi často v pokožke poodlamujú a to aj napriek tomu, že zbieram v hrubých rukaviciach a so strunkou. Potom tie konce z tŕňov v pokožke cestujú po ruke a neskôr sa mi objavujú pod nechtami. Nevedel som, čo to je, až som to raz vybral a bol to maličký hrot z tŕňa.

Letos jsem na tom byl stejně, nedalo se to před ptáky uchránit. A to ani ty kyselé technické odrůdy.
Příští rok budu nejspíš řešit podobný problém - jak zasíťovat třímetrové keře. Normálně bych je během sklizně ořezal i s plody a zkrátil, ale tentokrát prostě nebylo co řezat.

Moji rodiče se dlouhodobě (přes 20 let) pokoušeli pěstovat rakytníky, ale nikdy z toho nic nebylo. Resp. to vždy ztroskotalo na tom, že uhynula samčí rostlina. Těch samčích se vystřídalo více, nikdy nestihly ani pořádně vyrůst... a nedávno odešla i stará, původní samice - zjevně už věkem. Je možné, že by ty samčí rostliny byly méně odolné? Vždy uschly - možná suchem, možná z jiného důvodu.

Marie J: u me jsou samci rostliny jednoznacne odolnejsi - asi na urovni starych odolnych samicich odrud typu Leicora.

Samci jsou aspoň tady zcela nezničitelní. Nevadí jim sucho, horko, těžký jíl, nic.
Testoval jsem zatím asi 4 odrůdy, všechny na tom byly v podstatě stejně.
K+ od Adava je absolutní nezmar.
Pokud bych mohl doporučit páreček nejodolnějších rakytníků, tak Botanika(Baltik) a K+.

Já ani nevím, co jim vlastně chybělo. Podle nároků by zde měly růst dobře - zřejmě nějaký neznámý nepříznivý faktor, který se projevil vždy do 2 let. Samice ale zdejší podmínky zvládala v pohodě (dost možná to byla nějaká odolná odrůda), navíc mívala až doposledka i trošku plodů. Zjevně tedy nějaký samec v okolí je. Díky za tipy, nám toto ovoce docela chutná, třeba se zase odvážíme si nějaké rostliny zasadit.

Ten baltik je na rozdíl od Botaniky fakt beztrnný?

Marie J: kamarad ma na zahrade dva starsi rakytniky (30 let odhadem), ma tam nejakyho samce a Slunicko. ted mu zacal samec prosychat a pomalu odchazet. tvrdil mi, ze je to suchem, podle me blbost, ma to tam sice sussi, ale tohle je zakorenena rostlina. tak jsem mu poradil at aspon vsechno to suchy ostriha, nic lepsiho me nenapadlo. obcas jim proste neco vadi a je tezky zjistit, co.

Jinak potvrzuju Botanika/Baltik rostou hezky a jsou i celkem chutove dobry, tak nekde napul mezi tema vylozene kyselyma a tema sladkyma. Mam oba a nevidim mezi nima rozdil, trny maji stejny (ale mozna, ze mi poslali jen botaniku )

Nějaké trny tam jsou, ale nic dramatického. Častěji jen na koncích výhonů.