Nojo, o 100 m níže, jenže Prahu nedělají kopce jako Petřín /337 m/ a Bílá hora /380 m/.
Tepelný ostrov je díky pobřežní nivě od soutoku Vltavy s Berounkou u Radotína přes celou Prahu podporovaný vyhřátým městem a v tom příbřežním pásu sahá až za Roztoky a dál podle Vltavy až k Mělníku.
Takže níže/výše se v tomto případě odvozuje od vrstevnic po kterých proudí voda, zde řeka Vltava. /Klárov leží cca 188-190 m.n.m./ Jaro se nejdříve vždy objevuje podle Vltavy na pražských ostrovech ostrovech a na Klárově, takže právě okolí Karlova mostu je součástí toho zmiňovaného tepelného ostrova. Jsou v Praze i ta sledovatelná tepelná pásma, někde blíže i dále od sebe i od vltavského břehu, povětšinou tak 2 km od sebe, ale mění se to i se stoupající výškou terénu a ovlivněním západních větrů. Zajímavé je také sledovat tento tepelný vliv od Vltavy do údolí potoků - zejména Botič /Výtoň, Nusle, Vršovice/ ale i Motolský potok /Smíchov, Košíře, Motol. U Motolské potoka, i když již od Kotlářky je pod zemí, tak ono původní údolí, dnes Plzeňská ulice, stále slouží k průniku tepelných proudů a vlivů až k Motolu pod Bílou horu. Tam se střetává se západním prouděním a vtokem studenějšího vzduchu z plání za Rudnou a Zličínem. Výsledkem je pak třeba jaro u Vltavy, jaro na postupu na Smíchově a v Košířích a částečně v Motole - ale též zima a sníh na Bílé hoře. Stejný tepelný proud stoupá od Klárova Chotkovou silnicí přes Hrad k Břevnovu, jeho vliv končí někde kolem Břevnovského kláštera.
Je to zajímavost na pozorování po celé Praze, ale třeba ta vaše oblast v okolí MB je také velmi dobrá, strýc pěstoval spoustu let meruňky v Dobrovici a byly lepší než v Praze. Tak bych si u vás nezoufal.