Fíkovník venku či ve skleníku

[Brano70]

Jasně, je to určitě velké plus třeba v předjaří, kdy může díky akumulaci zachránit či urychlit rašení....

Petr, ide aj o to, ako spomenul Michal, ze naakumulovane teplo z muru salajuce v nocnych hodinach vo vegetacnom obdobi moze asi dost zasadne pomoct pri dozrievani plodov, co si myslim bude tvoj problem, ked pozeram na tie vyskove metre, kde mas zahradu, lebo inak budes mat figovnikovu plantaz len na dekoraciu.

[Petr z H.]

Petr, ide aj o to, ako spomenul Michal, ze naakumulovane teplo z muru salajuce v nocnych hodinach vo vegetacnom obdobi moze asi dost zasadne pomoct pri dozrievani plodov, co si myslim bude tvoj problem, ked pozeram na tie vyskove metre, kde mas zahradu, lebo inak budes mat figovnikovu plantaz len na dekoraciu.

Ano, však s tím taky plně souhlasím. Akumuluce bezesporu v době vegetace velmi pomůže. Ostatně z toho důvodu mám pod fíky aspoň pár kamenů a mám je vysazeny na vyhřátém kopci, kde se drží teplo dlouho do noci.
Diskuze ale byla vedena o zmrznutí fíkovníku během třeskuté zimy a vlivu zdi na zmrznutí. V mých podmínkách zeď nijak nepomůže ani v zimě, v jiných podmínkách ale může být definitivním řešením místo zimní ochrany.

[Hofis]

S tou zdí je to složitější, je zeď a zeď. Pokud někde stojí samotná zeď, tak to opravdu v zimě moc nepomůže, protože sama o sobě nemá žádnou tepelnou energii a v zimě promrzne stejně, jako okolí, bez ohledu, jestli na ní svítilo slunko nebo ne. Když mrzne, bývá většinou jasno, takže slunce i třeba v lednu svítí, na nějaké vyhřátí má ale malou sílu a svítí jen krátkou dobu. Takže to moc nepomůže. Když se ale vezme třeba zeď baráku, za kterou je vytápěná místnost, tak takováto zeď už jistou tepelnou energii má, přinejmenším v důsledku prostupu tepla. Je ale potřeba tomu teplu pomoct a udržet ho, např. netkankou. Při -9°C byl rozdíl asi 2,5°C, což je dost. Mrzí mě, že jsem ještě neměl nainstalované to čidlo v prosinci, když bylo skoro -16°C. Ten rozdíl by byl určitě větší, bohužel ale nevím, o kolik...
Jinak ta zeď pomáhá teď v předjaří strašně. Schválně jsem jednu větev Michurinske-10 přihnul k zemi, zatížil kamenem a vedl jí až ke zdi. Rozdíl mezi touto větví a mateční rostlinou je tristní. A to i tehdy, když nevyzrálé zelené výhony pod krytem nevymrzly.
Zde mateční rostlina:

Foto: Varnsdorf, 17.05.22

A zde ta zmiňovaná na podzim ohnutá větev u zdi:

Foto: Varnsdorf, 17.05.22

A proto po této zkušenosti, ve VDF už jen takto...

Foto: Varnsdorf, 17.05.22

Zprava Lídlák, Rača, RdB

Mitas: Trnavský velkoplodý přežil první zimu, omrzly mu ale slabé nevyzrálé výhony z minulého roku. Již ale obráží z kmínku. Myslím, že to dá...

[Prcek]

Jasně, je to určitě velké plus třeba v předjaří, kdy může díky akumulaci zachránit či urychlit rašení. V předchozím příspěvku ale byla řeč o pomoci při mrazivých extrémech. Zde si dovolím oponovat, že v zimě většinou slunce nesvítí (alespoň u nás ne), nic se nenaakumuluje a před extrémně mrazivém počasím nezachrání. Vycházím z měření ve své lokalitě. Ostatně i ve skleníku mám stejnou teplotu jako venku, díky poloze a tudíž mrazivému průběhu celé noci už od podvečerních hodin, narozdíl od zkušenosti ostatních, kteří mají v zimě ve skleníku o pár stupňů tepleji než venku, protože jim teplota klesá rovnoměrně během noci ...

Fíkovníky už nebalím, jsou dost velké a košaté, tak je s tím problém. Ten menší byl taky větší, ale před dvěma (asi) lety úplně omrzl, částečně omrzl i ten větší. Tuto zimu jsem jej mohl zabalit, ale díky nemoci jsem to neudělal. Jen jsem se chtěl podělit se svou zkušeností. Co je v závětří a chráněné před větry ze severu, tak u mě vegetuje líp. Už když jsem je vysazoval, tak mně radil Vašek, že pro ně musím najít co nejlepší místo. Chtěl jsem je původně vysadit do zahrady před domem a díky jeho dadám jsem to neudělal.
Pokud budeš fíkovníky pravidelně balit, tak to určitě nějak přežijí a nebylo to myšleno ve zlém. Jen jsem chtěl upozornit na úskalí, které taková výsadba obnáší a že jejich jarní rozjezd bude nepochybně pozdější.

.

[Lenkalor]

Pár fíkovníků jsem vysazovala jdo volné země až loni, ale je výrazně poznat vliv zdi domu. Přestože sem jde slunce kratší dobu ( a proto jsem sem dala Osborn' s Prolific, který to prý snáší), jsou přírůstky daleko větší než na plně osluněném místě. Tam je sice také částečně chráněný stěnou altánu od severu, ale probouzel se pomaleji a má poloviční přírůstek. Oba byly v zimě stejně balené.
Osborn' s Prolific


Fotku druhého fíkovníku na porovnání dávat nebudu, protože jsem tam dělala nějaké stavební úpravy pro zvýšení jeho tepelné pohody a už to nemá vypovídající hodnotu.

[gr81]

A proto po této zkušenosti, ve VDF už jen takto...

Foto: Varnsdorf, 17.05.22

Asi jsem paranoik, ale nenaruší ty fíkovníky v budoucnu statiku té zdi?

[Hofis]

Snad ne, protože je nad tím římsa a u zdi úplně sucho. Ty fíkovníky jsou sazené hodně našikmo, takže vlastní kořeny jsou asi tak půl metru od zdi. A budou se logicky táhnout spíš směrem ven, tedy za vodou. Navíc to je poctivý starý dům s hlubokým základem z ještě poctivých cihel. Ty jsou jako skála. Myslím, že to moc nehrozí. Alespoň to je můj názor. Vyloučit ale nelze nikdy nic. Risknu to.

[PavelM]

Zdravím,
Chtěl bych přidat svoji zkušenost s venkovním pěstováním fíkovníku. Před ca 8 lety jsem na výstavě od polského prodejce koupil fík, který měl dvě větve- jednu asi 30 cm a druhou asi 60 cm. První dva roky jsem ho pěstoval v květináči a na zimu schovával. V květináči vůbec nerostl, ani neplodil. Poté jsem se rozhodl vysadit ho volně na zahradu. V zemi začal bujně růst, po prvním roce měl asi metr a půl, po druhém už asi tři metry. První rok jsem se snažil ho na zimu chránit netkanou textilií, od druhého roku už je zcela nechráněný. Některé zimy trochu omrznou loňské větve, ale na jaře velmi dobře regeneruje. V současnosti je vysoký asi pět metrů. Každý rok nasazuje v dubnu, úroda dozrává koncem července, vždy jsou to vyšší desítky až nižší stovky plodů. Několik prvních fíků jsou velké (větší než jaké se běžně prodávají v supermarketech), většina je menší, asi stejně velké jako prodávané. Plody jsou žlutavě zelené, velmi sladké. V létě nasazuje druhou násadu, ale ta dozrála jen jeden rok v teplém podzimu během října, fíky ale nebyly dobré. Bohužel netuším, o jakou se jedná odrůdu. Během uplynulých let jsem rozdal několik zakořeněných řízků, ale pokud vím, tak nikomu neroste podobným způsobem. Klíčové je myslím (kromě odrůdy) umístění – fík je umístěný na místě, které je mikroklimaticky výrazně teplejší než zbytek zahrady. Ze západu a severu je chráněný zdmi a sousední budovou, kdyby byl ve volném prostoru tak bude sotva poloviční a bude výrazně více vymrzat.

[Lenkalor]

Tak tohle je pěkný kousek .To se u nás nestane, abychom trhali fíky ze štaflí.

[Stanley_51]

Zdravím,

Ahoj, vítám tě na kiwifóru.

[gr81]

[quote="PavelM"][/quote]
Takhle bych si představoval, že by ty naše fíkovníky měli vypadat
Asi si budeme muset pár (desítek)let počkat.
Jen škoda toho kultivaru, zřejmě to bude nějaké Brown Turky. Alespoň podle popisu.
Něco rannějšího by zvládlo v pohodě obě úrody.

[Brano70]

No BT to asi nebude, ten nema v zrelosti zltozelene plody....ani listy sa nepodobaju na BT...

[meyer]

PavelM
No to je paráda, fíky volně v Polabí, kolem Lysé a v okolí Sadské to určitě jde, jsou tam i vinice.
/Třebestovice/.
K těm prodejcům - Polákům,Lídlům atd.
Není někde něco jako databáze nebo přehled druhů dle listů fíkovníků - leckdy se hodí takový porovnávací přehled dřív než budou fíky a rostlina jen vegetuje případně jsou pochyby co jsme koupili nebo o serióznosti prodejců.

[moonvil]

Už začínám chápat, proč někteří pradávní členové fóra po nějaké době postupně přestávají přispívat do svých dříve oblíbených témat.
Když už to samé člověk píše podesáté, tak to přestává být zábava.
Ale ok, pojedenácté: z listů fíků nelze spolehlivě určit odrůdu. Často to nelze určit ani přibližně. Je to dáno jednak množstvím odrůd, ale také variabilitou listů na jedné rostlině v různých etapách vývoje.
Existuje pár výjimek, kde jsou ty listy celkem typické, ale ani tam to nelze identifikovat s přesností vyšší než, plácnu, 50%.
Takže takovou databázi nemá smysl vytvářet. Existují ale databáze, kde lze občas najít fotky listů jako doplňkový atribut spolu s obrázky fíků. Jenže podle těch listů se tam nedá nijak vyhledávat, takže z tohoto pohledu to moc nepomůže.

[Brano70]

Už začínám chápat, proč někteří pradávní členové fóra po nějaké době postupně přestávají přispívat do svých dříve oblíbených témat. Když už to samé člověk píše podesáté, tak to přestává být zábava.....

Michale, mas pravdu, listy nie su jasnym determinacnym znakom, aj ked su odrody, ktore sa nedaju podla tvaru listov navzajom pomylit, napr. Dalmatia (prip. Brunswick, Long de Aout) vs. Sal´s (prip.Celeste) a pod. Takze aj list moze byt v urcitych pripadoch pomocka..Tak som to myslel.