Pawpaw - Asimina triloba

[ivan]

... Ty pozdnější teď opylují jedinci zlatohlávka (napočítal jsem 4 brouky na jedné rostlině), nevím jestli létali ze stromu na strom.

...tie potvory u nás žerú kvety - a aj všetky plody(nektarinky, broskyne, jablká,...a v minulosti keď tu rodili marhule- tak aj tie ...)- či opelujú ?- nemyslím si...

[nene]

U nás taky tak, zlatohlávci jsou škodná, vykusují a okusují plůdky v jakémkoli stádiu a na čemkoli.

[longr]

Zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata) se živí pylem a zralými plody. Na květ asiminy jde proto, že je na pyl bohatý. Přitom ale může i opylovat. Larvy v kompostu mám rád, pomáhají kompost tvořit. Když chystám substrát do květináčů, tak larvy vyhazuju, aby náhodou nežraly kořeny. Ono si je něco najde. Mám dva poloochočené kosáky, ti se nechají krmit žížalami a musím dávat pozor, abych je nezašlápl. Ti si s chutí dají i ty vykrmené larvičky.

[nene]

Naši zlatohlávci, jak se tak cpou tím pylem, tak očividně nehledí na to, co ještě přikousnou, určitě nežijí jen z pylu, okoušou kde co, když se přemnoží, tak třeba na révě udělají slušnou paseku....Rozeznat larvu zlatohlávka od chrousta nedokážeme, takže i když se prý neživí živými kořeny, tak ta chroustí ano.
Taky máme za sebou období - to je krásný brouk, ale to platí tak pro dva, tři exempláře, ne pro padesát.

[Pavuk]

No tak u mňa aj bez zlatohlávkov zo stoviek kvetov aj napriek môjmu bzučaniu a množstvu hmyzu opäť nezostal na Prime ani jeden klaster... A pritom nejaké malé tam ešte pred týždňom boli.

Už má tri metre, mohutné konáre aj kmeň a vďaka hnojeniu podľa Franza prírastky nad 50 cm ročne.
Dokonca aj molybdén amónny som zohnal, čož bol dosť kumšt...
Tak ja už neviem...

Skúšal mi Davidoff prištepiť štepy od Miloša51, no žiaľ sa nechytili, mrchy. Nemal som vtedy ale ešte parafilm.

Čo teraz?

[moonvil]

Otázkou je, zda jde skutečně o Primu. Odkud ji máš?
Přiroubování další odrůdy bude určitě dobrá cesta, můžeš to provést i teď v sezóně do polovyzrálého dřeva, akorát u tak velkého stromu je trochu problém s výběrem vhodného místa kam to dát. Na postranní tenké větvičky se to hůř chytá.

[nene]

Čo teraz?

My bychom nasadili ještě jeden stromek těsně (fakt těsně) vedle - tedy pokud jde skutečně o problém s opylovačem a roubování je komplikace. Máme Primu a další pawpaw metr od sebe. Hnojíme občas slepičincema (když byly stromky malé, tak 18-18-18), v zimě vytříháváme koncové výhony, takže stromky se nám daří držet do tří a méně metrů výšky (stromky mají patnáct roků), hlavně větve jsou pak pevné a pod tíhou plodů se tak neohýbají.
S tím roubováním je to pravda, roubovat daleko od kmene je problém, máme jednu takovou větev, nebylo to kam jinak naroubovat, potřebujeme ji ustřihnout, ale je to roub od Franze, navíc nám chutná, plody jsou obrovské...no, všechno špatně , takže máme stromek a z něho o víc než půl metru přesahující dlouhou tenkou větev - asi ji vyvážeme na kolmo a zkusíme udělat konkurenční terminál, ale - blbost to byla takhle to naroubovat .
To, že letos všechny plůdky propadly, může být těmi mrazy na jaře, letos bychom asi nedělali závěry, taky toho máme letos méně než jiné roky (naštěstí), některé plody už mají přes 3cm, jiné jsou ještě maličké, z druhého kvetení, ale taky na to, jak moc to kvetlo, tam toho je jen přiměřeně. Letos je to všechno jinak, i když na jihu skoro nemrzlo. Vlastně tady byl pouze ten první mráz na zničení meruněk a pak jen velice chladno a mokro.