Actinidia kolomikta

[kasta]

ja jsem si ted aspon mohl vyzkouset, jak funguje zakryti dvojitou netkanou textilii se svickou v krytu. odhadovana teplota venku kolem -2 a mrzlo podstatnou cast noci. rekl bych ze rostlina prezila tak napul, konce novych vetvicek jsou spalene, zbytek celkem ok


mnohem vetsi efekt ma ochranny vliv zdi, samec k ni prilepeny byl bez jakekoliv ochrany a vypada takto. tam rozhodne priroubuju dalsi kolomiktu, pripadne ten mayflower nebo jiny hybrid. jeste je zajimavy, ze je to nevytapena garaz, proste jen teolo ze slunce akumulovane ve zdi staci.


a posledni zajimavost, jak se pise ze kolomikta laka kocky, tak jsem s tim zatim zadnou zkusenost nemel. ale ted - nejspis jak je ta rostlina poranena - se dejou veci. kazdou chvili vykouknu a u kolomikty stoji kocka, nabozne nasava vuni (v horsim pripade i okusuje) a skoro nejde odehnat. byly tu uz ruzny kocky, nektery ani neznam, fakt magnet zdaleka. snad mi ji nesezerou...

[Josef]

Kasta: Martine, tu ochranu keřů kolomikty proti kočkám udělej co nejrychleji, je neskutečné - vlastní zkušenost, co kočky dovedou s kolomiktou udělat, když se do ní pustí. Keře Ti vypadají moc pěkně a hlavně v tuto dobu bych jich bylo škoda, aby je kočky poničily. My s kočkami u kolomikt bojujeme každý rok a i přes veškerou ochranu jsou někdy velice úspěšné. Na tohle jsou opravdu velice šikovné a vynalézavé. Nejen kolomikty, ale také se nám někdy pouští do mladých keřů argut, nových, mladých výhonů. Opravdu je dobré si s tím trochu pohrát a chránit je. Aspoň nějaký ten rok. Ať se Ti daří.

[kasta]

Josef: Problem, ze moc nevim jak to udelat. Kdyz jsem ty rostliny sazel, vsude kolem korenu jsem polozil kralici pletivo, aby nesly vyhrabat, tam je to zabezpecene. Ale u ty nadzemni casti to moc nejde. Nastesti ty rostliny jsou na hodne frekventovanem miste, kam se kocky normalne boji a zespodu uz je zase blizko soused s loveckym psem, takze sem kocky normalne radsi nechodi, proto me to prekvapilo. Mam tu jeste kus kraliciho pletiva, ten tam muzu jeste dat na to nejpristupnejsi misto, ale cely oplotit to nejde. Zatim to budu kazdopadne pozorovat a kdyztak zasahnu! Dekuju!

P.S. zatim to vypada, ze ty kocky, co jsem zahnal, tak se uz nevratily, kamosuv kocour vypadal i trochu ukrivdene, kdyz jsem ho vyhnal (zvyknul si chodit sem od kamarada pres kilometr daleko, protoze me zna a vi ze mu neublizim) ale byl jsem nekompromisni. nastesti ta kolomikta je hned proti vchodu do domu, tak se tam vsechny dost boji.

[Josef]

Kasta: Martine, dělat nějaký plot z králičího pletiva kolem celé rostliny není potřeba. Stačí kolem hlavních kmenů udělat z tohoto pletiva válec o průměru kolem 15cm až po rozdvojení hlavních plodících větví a nejdůležitější je nahoře ohnout to pletivo téměř do pravého úhlu a vytvořit pod větvemi 10cm široký límec. Kočka se po pletivu krásně vyškrábe, ale ten límec ji dál nepustí, tam už se nemá čeho chytit. Pokud by větve přesahovaly ještě přes ten límec, tak stačí zasunout do límce 10-15cm pás z kartonové krabice, který podepře ty nejspodnější větve, pevně je zasunutý do toho válce a kočka nemá šanci se dál na kartonu uchytit drápem. Je to účelné, vyzkoušené a vypadá to také pěkně. Není třeba dělat ohradu kolem rostliny jak pro kozu. Dole je ten válec z kr. pletiva přikurtován k zemi 2 kolíky. Tak to děláme i pro mladé sazenice argut. A je pokoj. Vypadá to celkem pěkně a kočky nemají šanci. Větvička, která začne vylézat z pletiva se zastrčí zpět a kočky se mohou jenom dívat. Minimální spotřeba pletiva i práce. Tak ať se Ti daří a udělají Ti kolomikty letos hodně radosti. Na kořeny keřů žádné pletivo nedáváme, stačí 4 dlaždice nebo střešní tašky, dáváme betonky, chrání proti kočkám, mrazu a hlavně slunci. Udržují vlhkost kolem kmene keře - je to praktičtější pro keře. Tohle není návod, takto to roky děláme my.

[kasta]

Josefe mas pravdu, budu tam muset neco takovyho dat. U me je to slozitejsi, ze jsou zasazene dole pod terasem a seshora je k nim dobry pristup, tam chodi ty kocky a okusujou zatim ty omrzly vetvicky. Dal jsem tam zabranu z pletiva s tim limcem a jeste si privezu kus pletiva z druhe zahrady a dam to na ty kmeny, jak pises (tam zatim nebyly, ale pro jistotu).
Prozatim zapicham kolem kmenu "bambusove" tycky, to taky dobre funguje - kde se nam valely kocky v trave nebo v bylinkach, par zaspicatelych jsem tam pichnul a je klid (neni to pravy bambus, pouzivam stebla ozdobnice obrovske, je to podobny).
dekuju moc za rady!

[MikeDundee]

Mohl by mi někdo zkušený poradit odrůdu actinidie, která z vašeho pohledu nejlépe odolává jarním mrazíkům a má v našich podmínkách nejstabilnější výnosy? Nemusí se jednat jen o kolomiktu (tu bych preferoval, protože je údajně nejodolnější suchu), ale i o argutu či chinensis. Děkuji

[Stanley_51]

Asi tě zklamu, ale žádná taková neexistuje. Jarní mrazík dokonale zničí jakoukoliv čerstvě narašenou rostlinu. Tedy abychom si rozuměli, nový jarní obrost. Rostlina samozřejmě přežije a znovu obrazí, ovšem většinou už ten rok bez květů.

[MikeDundee]

Chápu, ale neexistuje nějaká třeba později rašící odrůda, která hlavní mrazíkové sezóně uniká ? (něco jako třeba později kvetoucí meruňky, které mají v posledních letech větší šanci zaplodit než brzo kvetoucí...). Neboli nemáte odrůdu, která by vám plodila stabilněji než jiné odrůdy ?

Nebo ještě jedna otázka - pokud u sebe dokáži pěstovat révu vinnou (omrzla mi až letos po cca 5-6 letech úspěšných sklizní), budu schopen podobně "úspěšně" pěstovat actinidii, nebo ta omrzá častěji než víno ? (např tím že raší dříve).

[Stanley_51]

Odpovím ti ještě jednou - polopaticky. Pokud přijdou mrazíky na jaře v době rašení, je to prostě pryč, mráz nové listy i výhonky spálí. A je úplně jedno, zda je odrůda ranná nebo pozdní. Pokud pěstuješ révu a daří se, tak ti poroste i kiwi. Já jsem v blbém koutě republiky (západ ) a ještě 520 m.n.m. Kiwi pěstuji celkem úspěšně, ale prostě tak jednou za čtyři roky jde vše vniveč následkem jarních mrazů. A je úplně jedno zda je to deliciosa, arguta nebo kolomikta. Mráz si nevybírá.

[MikeDundee]

OK, díky. A dozrává v Tvé poloze A. chinensis Hayward ? Případně jiná odrůda A. čínské ?

[Hofis]

U aktinidií je daleko důležitější než druh spíše stanoviště. Je potřeba zvolit takové, které je co nejdéle v zimním stínu, aby se zabránilo předčasnému narašení. Já pěstuji už leta kolomiktu (20 let) u severozápadní zdi a letos to za tu bobu bude skutečně úplně poprvé, co na ní nebudu mít pravděpodobně vůbec žádné plody. Ještě to nevím s určitostí, protože kolomikta je schopná zaplodit i na záložních výhonech, no úroda už pak samozřejmě nebývá taková, jako bez omrznutí, ale něco na ní bývá. Letos mi zmrzly všechny aktinidie na prach, ale kolomikta už obráží jako úplně první, arguty vypadají bídně a stojí.
Takže abych to shrnul, kolomikta je asi relativně nejodolnější nebo spíše asi nejlépe přizpůsobená našim rozmarům počasí, musí se ale vysadit na nějaké chladné místo, kde nezačne příliš brzy rašit. Nepotřebuje ani tolik slunce, stačí klidně 2-3 hodiny denně. Pak to s ní celkem dobře funguje a na jaře nevymrzá.

[MikeDundee]

Hofis: pěkně shrnuto. Díky.

[Josef]

Mike D.: Standa i Honza to už lépe ani snad lépe vysvětlit nemohli. Přesně takto to s touto liánou chodí. V závislosti na počasí, poloze, způsobu vedení a hlavně umístění rostliny jsou roky kdy je a jsou léta kdy není nic. Tak jako u všeho. V Olomouci a jeho okolí se dá pěstovat cokoliv. Tam i když se nechají zapíchnuté zapomenuté hrábě v zemi, tak i ty tam musí začít klíčit. Tak ať se Ti daří.

[moonvil]

Já kolomiktu naopak po letošní sezóně zlikviduju úplně. I když je na severovýchodní straně, tak stejně vždy příliš brzo raší a omrzá. Navíc ty plody se blbě sklízí - je to tvrdé jak šutr a za pár dní se to válí rozblemcané na zemi. Arguta mi z tohoto pohledu přijde praktičtější, sklidím na podzim vše víceméně naráz, šoupnu to do sklepa a pak si chodím vybírat ty měknoucí klidně až do ledna.

[Hofis]

Ano, to je významná nevýhoda kolomikty, že se nedá skladovat. Je to ovoce na přímý konzum. Ale pro mě chuťově naprosto výborné. Opadává to postupně klidně i měsíc a půl (u mě většinou cca od půlky srpna do konce září), takže to vždycky tak po 2-3 dnech omrknu a posbírám. A pokud to začne opadávat, dá se to i sklidit najednou a ty tvrdé plody už postupně do několika dnů dojdou. Navíc mám takto opravdu úrodu každý rok, letošek je naprostý extrém. A určitě záleží i obecně poloze, kolomikta moc do teplých sušších poloh není, preferuje spíše vlhčí stanoviště, resp. obecně vlhčí oblasti. Takže při výsadbě zvolit těžší půdu, která dobře drží vodu a přidat k ní rašelinu nebo hodně listovky na přikyselení. A mulč (třeba i travní) přes léto ke kořenům také není k zahození. Kolomikta má ráda vlhkou půdu, jako vlastně všechny aktinidie obecně. To u mě ve VDF severozápadní strana splňuje dobře, prakticky všechny srážky chodí od severozápadu, takže je to kromě toho pozdnějšího rašení i jedno z nejvlhčích míst na zahradě (i když pod římsou).